Kristino, vystudovala jsi Pražskou fotografickou školu, ale předpokládám, že foťák jsi v ruce držela už mnohem dříve. Kdy jsi se rozhodla jít v životě touto uměleckou cestou?
Už na základní škole jsem fotila malým kompaktem, ale i telefonem, který byl po ruce. Fotila jsem vše, vždy a všude. Na střední škole, jsem se začala o fotografování víc zajímat. Velkou zásluhu na mém zaměření má můj „velký“ bracha. To on začal jako první s focením. Díky jemu, mě to zaujalo natolik, že bylo jasné kam půjdu po střední škole. Pražská fotografická škola byla jasná volba. Díky ní, jsem načerpala spousty praktických znalostí, bez kterých by profesionální fotografování nešlo. Fotografování se mi stalo velkým koníčkem i profesí.
A vzpomínáš si ještě na své první snímky? Je zajímavé sledovat, jak se každý umělec vyvíjí a zlepšuje.. Našla jsi za ty roky svůj vlastní rukopis?
Na moje první snímky se zrcadlovkou (kterou mi zapůjčil můj bracha) si pamatuji. Bylo to na rodinné dovolené v Adršpašských skalách, kde je opravdu nádherně. Fotografování šlo úplně samo.
Co se týče rukopisu, ten se stále vyvíjí. Snažím se vždy o to, aby fotka měla jiskru a byla přirozená. Mám ráda hlavně barevnost ve fotografii, ale samozřejmě že i černobílá má své kouzlo.
Na své facebookové stránce se prezentuješ mimo ateliérové focení také jako svatební fotografka, kolik svateb už máš na svém portfoliu? Můžeš porovnat první svatební focení s posledním?
Ve svém portfoliu mám asi 30 svateb. Samozřejmě je rozdíl mezi první a poslední. Každou svatbou se vyvíjím. Každá je jiná a originální a jinak mě inspiruje. Nejsou pro mě stereotypem. Vždy se snažím do svatby dát i kus sebe.
Z Tvých příspěvků je vidět, že si svou práci hodně užíváš a věnuješ ji většinu svého volného času. Jaké máš koníčky mimo fotografování? Kam chodíš načerpat síly a relaxovat?
Jiné koníčky? Se smíchem musím říct, že jiné než fotografování nemám. Focení mě natolik naplňuje, že jiné ani nevyhledávám. Načerpat sílu a relaxovat mi pomáhá moje čtyřnohá kamarádka Holly. Chodíme na procházky, ale někdy mi bohatě stačí se s ní tulit na gauči. Máme totiž 40 kilového gaučáka. Velkou oporou je mi i můj přítel.
Jsou nějaké chvíle z Tvého ateliéru, na které vzpomínáš nejradši?
Vzpomínek je tolik, že těžko můžu vybrat jen jednu. Vzpomínám ráda na focení pejsků, dětí, ale i hadů, s kterými to nebylo zrovna snadné.
Máš nějaké vzory mezi slavnými fotografy? Kam chodíš pro inspiraci?
Vyloženě svůj vzor nemám, ale líbí se mi tvorba Markéty Benešové či Kataríny Žitňanské. Spousta inspirace je na internetu.
Můžeš přibližně popsat našim čtenářům, jak probíhá focení od rána daného dne, až po odevzdání fotek zákazníkům? Všichni vidí výsledek, ale málokdo si skutečně dokáže představit, kolik práce za tím stojí..
Začíná se focením, buď v ateliéru nebo exteriéru, kdy se zákazníky strávím 2-3 hodiny. Po té zašlu neupravené fotky k výběru. Zákazník mi pošle ty, které se mu líbí a chce je upravit. Pak začíná náročné zpracování fotek. Budete se divit, ale samotné focení nestačí. Postprodukce (úprava) zabere mnohem více času, než samotné focení. Někdy i několik dní. Záleží na počtu vybraných fotografií zákazníkem.
Tvé služby jsou opravdu široké, co všechno můžeš nabídnout potenciáním zákazníkům? Všimla jsem si, že fotografie odevzdáváš v úhledných potištěných krabičkách a mezi oblíbené věci také patří kalendáře, hrníčky…
Svým potencionálním zákazníkům nabízím přátelskou atmosféru. Snažím se o to, aby si každý z focení odnesl příjemný zážitek, na který bude rád vzpomínat. Nabízím focení rodiny, dětí, miminek, portrétní, párové, těhulek či zvířecích mazlíků. V mém ateliéru mám nejen klasické bílé a černé pozadí, ale žánrové pozadí (vánoční, velikonoční, streetové či mořskou pláž a podobně. Mohu dále nabídnout tisk fotografií různých formátů. Z fotografií také může vzniknout už zmiňovaný kalendář, fotoplátno nebo také potisk různých předmětů.
Mezi lidmi jsi velmi oblíbená a spousta zákazníků si Tě vybírá opakovaně. Prozraď nám, čím se lišíš od své konkurence, co Tě dělá výjimečnou a proč by lidé měli volit jako fotografku Tebe?
To dost dobře nemůžu posoudit já, ale myslím si, že to dělá individuální a přátelský přístup, který u mne najdou.
Díky focení cestuješ i za hranice Čech, jakých akcí v zahraničí jsi se zúčastnila jako fotografka?
Dostala jsem úžasné příležitosti profesionálně fotografovat mezinárodní výstavy psů v Miláně a Amsterdamu. Můžu prozradit, že jsem z České republiky byla jediná, což mne velmi těší. Byla to úžasná zkušenost. Příští rok mě čeká Moskva. Další velká zkušenost pro mě bylo focení mezinárodní konference na Pražském hradě.
A teď z jiného soudku. Prozraď nám něco o sobě..
Co tak prozradit o sobě. Jsem těžký workoholik. Fotografováním je mi vším. Provází mě vždy a všude. Mohu však prozradit toto: je mi 25 let. Jsem svobodná ale zadaná. Jsem přátelská, komunikativní a společenská.
Většinou se říká „Kovářova kobyla chodí bosa“. Platí toto přísloví i na Tebe, nebo se při této práci neodbýváš a také pózuješ před objektivem?
Na mě přísloví naprosto platí. Na sebe nemám vůbec čas.
Věnuješ se mimo zakázkové focení třeba i vyloženě uměleckým fotkám, kdy si vytváříš obrazy přesně podle svých představ?
Jednou za čas, mě přepadne múza a jdu si fotit něco pro sebe. Ráda experimentuji. Zatím nejzdařilejší jsou kapky vody, kde jsem si hrála s barevností a odrazem světla ve vodě. Také se nemohu zapomenout zmínit o sérii fotografií s baletkou v Příbrami. Tuto tvorbu mohou čtenáři vidět na připravované výstavě v prostorách nemocnice ve Staré Příbrami v květnu 2016.
Máš nějaké sny, které si chceš splnit?
Být úspěšná a slavná. =D Ale ráda bych se v budoucnu podívala na Nový Zéland či Island, kam mne to velmi táhne.
Můžeš nám ukázat (a popsat) tři fotky, na které jsi nejvíce pyšná?
První je již zmiňovaná kapka vody. Druhá je z focení svatby, kde jsem použila jako rekvizity šneky. Bylo to po dešti a já šla fotit svatební šaty. Ale všude okolo mě byli samí šneci. Tak proč je také nepoužít na focení. Dalo to velkou práci je přemluvit ke spolupráci, ale nakonec si dali říct. Třetí fotka je portrét slečny, která mě zaujala svým krásným obličejem, obzvlášť očima.
Děkujeme Ti za skvělý rozhovor a přejeme spoustu dalších krásných fotek a spokojených klientů. Na závěr Ti dáváme prostor, pokud chceš něco našim čtenářům sdělit.
Děkuji za moc milý a přátelský rozhovor. Čtenářům bych chtěla poděkovat, že si přečetli rozhovor až do konce. Ráda je případně přivítám ve svém ateliéru. Přeji Vám všem hezké prožití nadcházejících Vánočních svátků a hodně štěstí a zdraví v Novém roce 2016.
Kristinu najdete na:
www.kristinafotografka.cz